close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Pláčeš? I v slze je síla....Jdi a žij!!!!! Žiješ jen jednou,tak naplno!

Táto,vrat se!

21. května 2007 v 22:44
Táto, Píši Ti dopis. Dopis v obálce bez adresy. Není kam Ti ho poslat, nebeskou poštu zatím nikdo nezavedl. Lidé chodí do kostela, aby si připadali blíž Bohu, ale já vím, že Bůh je všude kolem nás. A právě tak jsem přesvědčena, že neustále se mnou jsi i Ty. Jsi semnou, když se ráno probouzím a jsi semnou, když jdu večer spát. Představuji si, jak mi dáváš pusu na dobrou noc…tak jako kdysi. Tehdy mi přišlo směšné dávat mi ještě v patnácti pusu na čelo ale dnes bych dala všechno bohatství světa zato, kdybys tu byl a zopakoval to. Tak moc se mi stýská. Proč tu nejsi, abys mě mohl obejmout, pohladit, pochválit mě, ale i zkritizovat. Dnes jsou Vánoce. Další Vánoce bez Tebe. Pro někoho dny štěstí, lásky a míru. Pro mě jsou to smutné svátky a tisíckrát hloupé kdyby. Proč zrovna ty, táto? Nešťastná nehoda, kterých jsou v roce spousty. Proč? Jediný okamžik a co je s lidským životem: Srdce utichne a zajímá se někdo, komu jsi ho chtěl dát? Nebo komu patřilo? Kdo zapřemýšlí, co všechno jsi chtěl ještě dokázat? Po čem jsi toužil, tati a o čem jsi snil? A víš co? V mých očích jsi to dokázal. Možná si Tě moc idealizuji, ale vždycky jsi pro mě byl, jsi a budeš ten první muž v mém životě. Byl jsi to Ty, kdo hlídal můj spánek, radoval se z mého prvního zoubku a krůčku. Zrovna Ty jsi mě naučil jezdit na kole a hrát fotbal. Byl jsi to Ty, kdo mě vedl za ruku do školky a utěšoval, že brzy přijdeš. Strašně jsem brečela a bála se, že už se nevrátíš. Pak přišel můj první školní den. Říkal jsi mi, že jsem Tvá velká malá holčička a já Tě viděla poprvé brečet. Možná dojetím, možná strachem, že se Ti vzdálím. Vlastně to asi jinak ani nešlo. Z malé zvědavé školačky se stala velká slečna. Ale rozdíl byl v tom, že jsi to byl Ty, kdo se vzdálil k nebeským branám. Kdybys tu byl se mnou, táto, byl bys jedním z těch všedních otců, co tajně kradou cukroví a dárky kupují na poslední chvíli. Nikdy bych si neuvědomila, jak moc pro mě znamenáš. Nenapadlo by mě, že to může být jinak. Jak jsem byla hloupá a naivní, když jsem si myslela, že jsi ,,totálně nemožný". Snažil ses mě pouze chránit. Vidíš taťko, sebe jsi neuchránil. A tak nejenom proto, že jsou Vánoce, čas nostalgie a rozjímání, ráda bych Ti řekla, že stále žiješ ve mně a že si Tě vážím. Nejenom jako mého táty, ale taky jako muže, co se vždy o mě dokázal postarat a dát mi pocit bezpečí, pohody, pochopení, ale že jsi mě dokázal milovat. I když jsem Ti lhala a podváděla Tě. Není pro mě důležité, co jsi v životě neudělal, pokazil, nestihnul, nezvládnul. Jsi můj táta. Můj taťka. V očích mě pálí slzy a chtěla bych, aby si mi mě obejmul a pohladil svými upracovanými dlaněmi a řekl: ,, Mám Tě rád, moje malá" a usmál se na mě svýma očima a já v nich viděla to co tenkrát, když jsi mě vedl poprvé do školy. Vzpomínáš?? Strašně mi chybíš,táto!! Tak se vrať….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama