Dneska sem mluvila s kamarádkou,se kterou se po 5 mesících rozešel kluk,ona ani nikdo jiný nechápeme proč.Proč to tak moc bolí?Proč mám ten pocit jako ona?Sem snad precitlivělá a mam depku z toho,že jí nemůžu pomoct,ikdyž bych chtěla?Chci jí pomoct,ale newim jak...:( Nemůžu nic dělat a to mě ničí.Vidim jak se ta holka sype čím dal hloubjeji do tý propasti,ale ja nemam lano abych se mohla chytit a já jí mohla vytáhnout.
Začínam se bát toho slova,všichni básní o tom jak je láska krásná...ale vždyt skoro pořád jenom ubližuje...a to bolí,moc to bolí,nedá se to popsat slovy,ani namalovat,ani nic.Člověk si to musí prožít.Nepřála bych to nikomu.Nikdo jí nemůže pomoct...musí si to odtrpět sama...:(
Proto,neubližujte svým blízkým....prosím :(
Mějte se pokus možno krásně a užívejte toho když ste s někym koho milujete
Vaše Kamčule:-*
pokud by jsi chtěla tak můžeš přihlásit svůj blog do soutěže o nej blog na www.zelva-pes-krecek.blog.cz a nebo na můj mail mosnerova.sabina@seznam.cz podrobnosti uveřejním