...Sedim tady,poslouchám Apocalypticu,a cejtim se sama.Strašně sama,jakoby tu nebyl nikdo,kdo by mě chápal.:( Jakobych byla jedinej člověk na světě co je sám.Dívám se okolo sebe a říkám si,proč?Vždycky sem byla taková ta veselá holčička,která si hrála,vždycky sem byla sama.Vystačila sem si,ale tet...toužim po tom někoho obejmout,strašně bych si přála,aby mi někdo řekl,že mě má rád.Ale asi to nejde mno:(Bojí mě něco,ale newím co...Jakoby mě bolely city...Asi hloupost mno...
Čekám až přijde někdo kdo mi rozumí,až zaklepe na ajsku,ale nikdo nepřichází.Sem sama,když někoho nejvís potřebuju,není tu nikdo,s kym bych si mohla popovídat,zasmát se.Koukam do toho monitoru ... schválně hledám smutný odkazy na smutný povídky.A když to tak pročítám,objevuju jedno slovo...který nesnášim."Žiletka" Fakt to slovo nemam ráda.Nemam ráda když do sebe lidi řežou,ničeho tim nedosáhnou!
Co jim zůstane?Ošklivý jizvy,ale nezachrání je to od života.Život je zlej a my se s nim musíme poprat,ne to vzdát.Zabít se...Co tim dokážeme?Akorát ublížíme lidem,co nás maj rádi.Oni potom trpěj z toho,že sme odešli.
Newím co si o tommyslíte.Je to prostě...ani newim jak to řict.Tohle tet cejtim,nad timhle ted přemejšlim ...
Mějte se hezky:-*
Cítím se stejně ... :'(